Zdravotnictví v EU v řeči čísel

22.2.2014, zdroj. www.finexpert.e15.cz

Nejdéle v průměru žijí občané v nejbohatších zemích s propracovaným zdravotnictvím.

Mezi jeden z nejdůležitějších znaků růstu životní úrovně patří zvyšování naděje dožití občanů. Právě v nejvyspělejších zemí světa se občané dožívají nejvyššího věku. Vyspělá zdravotní péče je však velmi nákladná, proto úroveň zdravotnictví významně ovlivňuje úroveň národní ekonomiky. Na ekonomickém rozvoji tak profitují občané země nejenom zvyšující se kupní silou svých příjmů, ale také zvyšující se průměrnou délkou života.

V bohatých zemích se také většina občanů o sebe nejvíce stará a snaží se pěstovat zdravý životní styl. Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v členských zemích Evropské unie a  OECD.

  • Kvalitní zdravotnictví se bez dostatku finančních prostředků neobejde. Během posledního desetiletí došlo v členských zemí EU a OECD k rychlému nárůstu v dostupnosti diagnostických technologií jako je počítačová tomografie (CT), skenery a magnetická rezonance (MRI). V chudých zemích tato technologie chybí.

Výdaje na zdravotnictví

Přestože jsou všechny členské země Evropské unie při mezinárodním srovnání vyspělými zeměmi, tak jsou mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly v míře finančních prostředků proudících do zdravotnictví.

  • Nejvíce peněz (v % k HDP) proudí do zdravotnictví v Nizozemí (12,0 %), Francii (11,6 %), Dánsku (11,2 %), Německu (11,1 %). V Česku je to 7,4 % k HDP. Naopak nejméně v Rumunsku (5,8 %), Estonsku (6,0 %), Lotyšsku (6,2 %) a Litvě (6,6 %).
  • V absolutním vyjádření jsou nejvyšší výdaje na zdravotnictví v Lucembursku (8 798 $ na občana), Dánsku (6 648 $), Nizozemí (5 995 $) a Švédsku (5 331 $). V Česku činí výdaje 1 507 $ na občana. Nejnižší výdaje jsou v Rumunsku (500 $), Bulharsku (522 $), Lotyšsku (841 $) a Litvě (875 $).

Bohatší žijí déle

Střední délka života novorozence (naděje dožití) je v bohatých zemí světa výrazně vyšší než v chudých zemích. Naděje dožití vyjadřuje, kolik roků se v průměru dožije novorozenec za předpokladu, že se během dalšího jeho života nezmění řád vymírání a další sledované demografické údaje.

Ve vyspělých zemích světa je naděje dožití vyšší než 80 let, v chudých afrických zemích poloviční (necelých 40 let je např. ve Svazijsku, Angole, Zambii či Lesothu). Když se ve vyspělých zemích světa podaří občanovi překonat riziko úmrtí v kojeneckém věku, následně rizika středního věku a dožije se 65 let, potom se střední délka života zvyšuje cca o 4 roky.

  • Ve všech členských zemí EU se dožívají ženy v průměru vyššího věku než muži, zpravidla o 5 až 6 let. Střední délka života z členských zemí EU u žen je nejvyšší ve Španělsku (85,4 let), Francii (85,1 let), Itálii (84,7 let) a Portugalsku (84,0 let). V Česku je to 81,1 let. Nejnižší střední délka života u žen je v Bulharsku (77,8 let), Rumunsku (78,2 let), Maďarsku (78,7 let) a Lotyšsku (78,8 let).
  • Naděje dožití z členských zemí EU u mužů je nejvyšší na Maltě (80,2 let), Švédsku (79,9 let), Itálii (79,6 let) a Španělsku (79,4 let). V Česku je to 74,8 let. Nejnižší naděje dožití je v Litvě (68,1 let), Lotyšsku (68,6 let), Bulharsku (70,7 let) a Rumunsku (71,0 let).

Nejvíce lékařů je v Řecku

Ve většině členských zemí EU připadá na 10 tisíc obyvatel průměrně 30 lékařů, v nejchudších zemích světa však pouze 4 lékaři. Pokud bychom seřadili hodnoty všech zemí od největší po nejmenší, tak počet lékařů v zemi ležící uprostřed (medián) je 11 lékařů na 10 tisíc obyvatel. Nejméně lékařů na 10 tisíc obyvatel je v Somálsku (1), Lesothu (1) či Angole (1).

  • Nejvíce lékařů je na 10 tisíc obyvatel z členských zemí EU je v Řecku (62 lékařů), Rakousku (49 lékařů), Španělsku (40 lékařů), Portugalsku (39 lékařů). Česko patří rovněž na přední místa (37 lékařů). Nejméně lékařů na 10 tisíc obyvatel z členských zemí EU připadá v Polsku (22 lékařů), Rumunsku (23 lékařů), Slovinsku (25 lékařů) a Chorvatsku (26 lékařů).

Nejvíce nemocničních lůžek je v Japonsku

V bohatých zemích světa (včetně Česka) připadá na 10 tisíc obyvatel průměrně 59 nemocničních lůžek, v nejchudších zemích je to 12, samozřejmě jejich kvalita je rovněž nesrovnatelná. Celosvětový medián je 25 nemocničních lůžek na 10 tisíc obyvatel. Nejméně nemocničních lůžek na 10 tisíc obyvatel je v Indonésii (6), Indii (7) a Angole (8). 

  • Nejvíce nemocničních lůžek na 10 tisíc obyvatel je z členských zemí EU v Německu (82 lůžek), Rakousku (77 lůžek), Česku (71 lůžek) a Maďarsku (71 lůžek). Nejméně nemocničních lůžek je ve Švédsku (28 lůžek), Španělsku (32 lůžek), Velké Británii a Portugalsku (33 lůžek).

Statistické údaje o zdravotnictví v zemích EU

Země

Výdaje
(v $)       

Výdaje
(v % k HDP)             

 

Naděje dožití v letech      

Počet lékařů
na 10 000 obyvatel 

Počet nemocničních
lůžek na 10 000 obyvatel

Ženy

Muži

 

 

Lucembursko

8 798

7,7

83,6

78,5

28

56

Dánsko

6 648

11,2

81,9

77,8

34

35

Nizozemí

5 995

12

83,1

79,4

29

47

Švédsko

5 331

9,4

83,8

79,9

38

28

Rakousko

5 280

10,6

83,9

78,3

49

77

Belgie

4 962

10,6

83,2

77,9

30

65

Francie

4 952

11,6

85,1

78,4

35

69

Německo

4 875

11,1

83,2

78,4

36

82

Irsko

4 542

9,4

82,8

78,3

32

49

Finsko

4 325

8,9

83,8

77,3

29

62

Velká Británie

3 609

9,3

82,7

78,9

27

33

Itálie

3 436

9,5

84,7

79,6

35

36

Španělsko

3 027

9,4

85,4

79,4

40

32

Řecko

2 864

10,8

83,1

78,5

62

48

Portugalsko

2 311

10,4

84

77,6

39

33

Slovinsko

2 219

9,1

83,3

76,8

25

46

Kypr

2 123

7,4

81,8

77,4

26

38

Malta

1 897

8,7

83,9

80,2

31

45

Slovensko

1 534

8,7

79,8

72,3

30

65

Česko

1 507

7,4

81,1

74,8

37

71

Chorvatsko

1 138

7,8

80

73,9

26

54

Maďarsko

1 085

7,8

78,7

71,2

30

71

Estonsko

987

6

81,3

71,2

33

54

Polsko

899

6,7

81,1

72,6

22

67

Litva

875

6,6

79,3

68,1

36

68

Lotyšsko

841

6,2

78,8

68,6

30

64

Bulharsko

522

7,3

77,8

70,7

37

66

Rumunsko

500

5,8

78,2

 71

23

66