Je možné pracovat "na živnosťák" pro zaměstnavatele?

Zdroj: http://finexpert.e15.cz

Přestože na první pohled pro některé občany vypadá zajímavě pracovat pro zaměstnavatele jako OSVČ  z důvodu nižšího zdanění, skutečnost rozhodně tak růžová není.

Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že ze zákona není možné vykonávat závislou práci jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná). Pro závislou práci musí být vždy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednána pracovní smlouva nebo dohoda.

  • Jestliže je závislá práce vykonávána formou samostatné výdělečné činnosti potom hrozí vysoké pokuty nejenom zaměstnavateli, kterou takovou činnost umožnil, ale rovněž zaměstnanci. Kontroly pověřených institucí se v posledních letech značně zpřísnily. V praxi mohou být uloženy až stotisícové pokuty pro zaměstnavatele a desetitisícové pokuty pro vykonavatele takové práce.

Kdy je možné pracovat jako OSVČ?

Vykonávat sjednanou práci pro zaměstnavatele jako OSVČ je možné  pouze  v případě, že není dána nadřazenost zaměstnavatele a zaměstnance, práci vykonává občan dle svého uvážení a svým jménem, na svoji odpovědnost, se svým nářadím, dle svého rozvrhu apod. Kdy jsou splněny zákonné podmínky pro OSVČ?

  • V případě, že OSVČ současně vykonává svoji činnost pro více subjektů, když je měsíčně fakturována činnost třeba pro tři odběratele, potom není problém. Vždy však musí „zaměstnanec-OSVČ“ vykonávat danou činnost svým jménem a na svoji odpovědnost, podle svého uvážení, se svými prostředky, dle svého harmonogramu apod. Samostatná činnost nesmí vykazovat známky závislé práce. Když účetní bude současně zpracovávat účetnictví pro několik subjektů ze své kanceláře, potom může být samozřejmě OSVČ.

Jak ušetří zaměstnavatel?

Pro zaměstnavatele je samozřejmě výhodnější, když je mu daná činnost nafakturována, než když platí zaměstnanci za danou činnost mzdu.

  • Při fakturaci ušetří zaměstnavatel na povinných odvodech (sociálním a zdravotním pojištění) placeném za zaměstnance. U hrubé mzdy 20 000 Kč se jedná o úsporu 6 800 Kč (20 000 Kč x 34 %). V praxi k tak vysoké úspoře dochází výjimečně, neboť fakturovaná částka bývá vyšší než hrubá mzda. Situace se však liší dle konkrétní situace.
  • Zaměstnancům musí zaměstnavatel platit náhradu mzdy (v roce 2013 první tři týdny nemoci, od roku 2014 opět již jen dva týdny nemoci), dále proplácet dovolenou, počítat se zákonnými příplatky za práci v noci, o víkendu, při ukončení práce počítat s výpovědní lhůtou, výplatou odstupného. V případě čerpání ošetřovného muset zajistit, aby byly všechny pracovní úkoly splněny. Povinná administrativa s vyúčtováním mzdy je mnohem náročnější než zaúčtování a proplacení jedné faktury. Rovněž v oblasti bezpečnosti práce má zaměstnavatel vůči zaměstnanci řadu zákonných povinností.

Rozdíl ve zdanění je někdy nižší než se zdá

Při stejném hrubé příjmu zůstane OSVČ vyšší disponibilní částka než zaměstnanci, neboť OSVČ odvádí méně na povinných odvodech (je potřeba zohlednit i povinné odvody placené zaměstnavatelem).

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Novák má „superhrubou mzdu“ (náklady zaměstnavatele) 40 200 Kč a OSVČ pan Svoboda má hrubý příjem rovněž 40 200 Kč. Zjednodušený výpočet provedeme na měsíční bázi. V našem příkladu má zaměstnavatel vždy náklady spojené s výkonem dané činnosti ve výši 40 200 Kč. V prvním případě má mzdové náklady ve výši 40 200 Kč, ve druhém případě obdrží jednu fakturu od neplátce DPH na částku 40 200 Kč.

  • OSVČ pan Svoboda má skutečné výdaje ve výši 8 000 Kč (např. provoz auta, mobil, pracovní prostředky, provoz malé kanceláře), proto uplatní 40% výdajový paušál (OSVČ bez živnosti). Příjem je tedy 40 200 Kč a výdaj 16 080 Kč (40 % z 40 200 Kč). Zisk činí 24 120 Kč (40 200 Kč - 16 080 Kč). Zaměstnanci panu Novákovi platí vše (auto, mobil, počítač...) zaměstnavatel.
  • Na zdravotním pojištění odvádí OSVČ pan Svoboda minimální částku 1 748 Kč, neboť zdravotní pojištění dle skutečného zisku je nižší než minimální částka, 1 629 Kč (24 120 Kč x 50 % x 13,5 %). 

V našem ukázkovém příkladě má čistý měsíční příjem zaměstnanec Novák nižší než OSVČ pan Svoboda o 2 642 Kč měsíčně. Pro OSVČ pana Svobodu by bylo možná výhodnější být zaměstnancem, protože jako OSVČ nemá nárok na placenou dovolenou, náhradu mzdy během nemoci, ošetřovné v případě nemoci dítěte a měl by citelně nižší důchod (pro výpočet důchodu za rok se hodnotí u pana Svobody částka 12 060 Kč, u pana Nováka 30 000 Kč).