Hypotéku si vezměte radši větší

Hypotéku si vezměte radši větší22.3.2014, zdroj: www.nasepenize.cz

Hypoteční úvěr představuje velký závazek pro rodinu. Splátky úvěru tvoří významný díl výdajů domácnosti. Přesto a právě proto je lepší vzít si hypotéku vyšší.

Závazek v podobě hypotéky na svá bedra nakládá stále více domácností. Bydlet je třeba a v Česku je (možná až přehnaně) výrazná preference vlastnického bydlení. Koupit si byt či rodinný domek za naspořené prostředky ovšem může jen málokdo. A kdo si to může dovolit, tak často k hypotéce sáhne i tak – levnější peníze, zejména v dnešní době, nikde nezíská.

S hypotékou jsou ale spojena nemalá rizika. Stačí drobný výpadek příjmu nebo sled mimořádných výdajů a finanční pohoda se změní v noční můru. Navíc nad lidmi stojí „strašák“ zadlužení a chtějí mít dluhy co nejmenší. Když už na hypotéku přistoupí, čerpají ji v minimální možné výši a jejich snahou je co nejdříve ji splatit.

Přestože u jiných typů úvěrů, zejména drahých spotřebitelských, bývá vhodné nezadlužovat se, a pokud je to nezbytné, tak v nejnižší možné míře a těchto dluhů se co nejdříve zbavit, v případě hypotečního úvěru je takový postup zpravidla nevýhodný, ale především rizikový. Výsledek snahy domácností minimalizovat hypotéku a splatit jí co nejdříve, aby byla pro rodinu co nejnižším rizikem, je přesně opačný – riziko finančních potíží domácnosti roste.

Snaha k minimalizaci výše úvěru vede k vyčerpání finančních rezerv. Jejich nedostatek se projeví nejen při případné ztrátě zaměstnání, ale stačí např. mimořádný výdaj v podobě potřeby pořízení nové ledničky nebo opravy či pořízení nového automobilu.

Mimořádné výdaje sice lze řešit jinými úvěrovými prostředky, ale ty bývají cenově na jiné úrovni. Zatímco za hypoteční úvěr rodina zaplatí řádově 3 – 5 % ročního úroku, roční procentní sazba nákladů u spotřebitelských úvěrů začíná kolem 15 % a u 30 % zdaleka nekončí. Snaha ušetřit na hypotéce tak vede k riziku zbytečných výdajů. Navíc s finanční rezervou lze i lépe vyjednávat o ceně úvěru.

Ponechat si vyšší finanční rezervu u hypotéky přitom nestojí zas až tak moc. Např. u 20leté hypotéky ve výši 1,6 mil. Kč a průměrné úrokové sazbě dle aktuálního Hypoindexu, která se pohybuje na úrovni 3,08 %, zaplatí klient měsíčně 8 938 Kč. Pokud si ponechá 100 tis. Kč a půjčí si 1,7 mil. Kč, jeho splátka vzroste na 9 496 Kč, tedy o 558 Kč. Oněch 100 tis. Kč může mít přitom uložené na spořicím účtu, kde jsou vysoce likvidní (lze se k nim dostat prakticky okamžitě), což přinese přibližně 113 Kč měsíčně výnosu po zdanění. „Náklady“ takovéto finanční rezervy tím klesají na 445 Kč měsíčně.

Přínosem finanční rezervy je jistota. Z takovéto rezervy lze uhradit 10,5 splátek hypotéky v případě, že se nedostává jiných příjmů, nebo lze uhradit několik nových chladniček, nebo pořídit ojetý vůz, pokud se starší odebral do nebeského vozového parku.

Finanční rezerva domácnosti by neměla ale zahrnovat jen rezervu na splátky hypotéky, ale měla by zajistit kompletní provoz domácnosti v případě výpadku příjmů. Nejčastěji je uváděno, že by rezerva měla dosahovat 3 – 6násobku měsíčních výdajů domácnosti. Pro její určení je ale důležité posuzovat jednotlivé výdaje podle důležitosti – a především podle toho, zda jsou nezbytnými a neodbouratelnými v případě výpadku příjmů.

Finanční rezerva domácnosti má krýt především nezbytné výdaje, jakými jsou splátky sjednaných úvěrů, u nichž zpoždění znamená finanční sankce a jejich prostřednictvím další zhoršení finanční situace rodiny. Rezerva musí krýt i další nezbytné a pravidelné výdaje, jako jsou nájemné, úhrady za energie a vodu, potraviny…